Co je u nás nového




2017/11
06

Michal Drozen: Panelák

Jedna báseň za minutu


van tů trí fór je to velký fór
asi tady zfórovatim
mám na hlavě las vegas
jsem z nevady
a nic mi nevadí
ani hlídat v NTK
peníze co na tom vydělám
utratím večer v kasinu
pro mě litr formalínu
chtěl bych bejt formelín
power ranges
ale kouřim jak temelín
a kouř z cigarety je modrej
a ten co vyfukuješ neni šedej
je fialovej


/ Michal Drozen, NTK básně

Michal Drozen (*1989), jehož autorské knihy Panelák 1 – 3 vystavujeme v listopadové
Poličce, vystudoval ateliér kresby Jiřího Petrboka na pražské Akademii výtvarných umění. Kromě
kresby a malby se zabývá také hudbou a vydal i drobnou sbírku básní (NTK básně). Ať už je ale
jím zvolené téma a médium jakékoli, věnuje se mu dlouhodobě. A tak vznikají cykly jeho
autoportrétů, stovky akvarelů ovoce a zeleniny, anebo tři volná pokračování autorské knihy
Panelák.
Paneláky začal Drozen kreslit v roce 2011. Tehdy ještě bydlel na sídlišti Lužiny.
Perspektivu se naučil od bratra, studenta architektury, samotný technický výkres mu byl ale
pouze inspirací. Konstrukce domů tvoří jen kostru pro kresby osobní a intimní, jejichž křehkost
je v kontrastu s uniformní architekturou. V zastřených obrazech jsou přísné a přesné linie
mikrotužkou narušovány jemnými a živými detaily. Michal Drozen, který mezi paneláky vyrůstal,
si všímá stop lidí a času. A zaměřuje se na ně. Zachycuje osobní věci v ateliérech a na chodbách,
praskliny na oknech a omítkách, světlo a stín na betonových kvádrech. Samotný člověk se ale v
kresbách objevuje pouze ojediněle, scenérie jsou spíše prázdné, opuštěné.
Na první díl knížky navazuje Michal Drozen v roce 2014 v dílu druhém, tentokrát
věnovaném panelovému sídlišti na Žižkově. Atmosféra obou knih si je blízká, tak jako jsou si
podobná i samotná sídliště. Zcela jinak je pojatý teprve díl třetí, který vyšel v květnu tohoto roku
a ve kterém lidé a jejich stopy mizí docela a kresbu tužkou střídá kresba tuší. Třetí sešit je oproti
předcházejícím volnější, rychlejší a razantnější. Ani tentokrát se ale Michal Drozen nenechává
omezovat normou technického výkresu a jeho konstrukce domů se chvějí a stárnou.
Kromě trilogie Paneláky je v Poličce k vidění také drobná sbírka veršů nazvaná NTK básně.
Michal Drozen, který ji napsal při zaměstnání hlídače v Národní technické knihovně, v ní
balancuje na hraně sebeironie, zoufalství a nonsensu. Knížka je podobně jako jeho osobní a
nezveřejňované skicáky plná střetů s realitou, z nichž si odnáší třeba báseň Ozdravný pobyt nebo
účtenku za knihu Umění světa (100,-) se strohou poznámkou ZAPLACENO.
Touha vykročit z nesmyslné skutečnosti se v práci Michala Drozena střídá s marností a
rezignací. Tam, kde naděje prosvítá, ať už ve formě ironie, sebeironie či prostého zachycování
zdánlivě všedních a nepatrných krás, spatřuji velký půvab.
Trilogii Paneláky si v měsíci listopadu můžete prohlédnout v Poličce Archivu výtvarného
umění a bude vystavena také v pražském knihkupectví Artmap. Zahájení Poličky za přítomnosti
autora proběhne v Malé věži Doxu v pondělí 6. 11. od 17ti hodin. Jste srdečně zváni.


Anna Pleštilová

 

Ozdravný pobyt


hradí kustodům
galerie NTK
v galerii
za šede na hodinu
stravování
vlastní
poskytuje židli
elektřinu
volný čas


/ Michal Drozen, NTK básně

Zoufalství a spokojenost ohrožují stejně. / Petr Hruška, Jedna věta