ArtArchiv
09.10.
2014

V šest v Archivu (7)

Malíř a grafik Josef Váchal popsal své zážitky v knize "Malíř na frontě", kreslíř a grafik Josef Hodek ve svých denících "Hrst vzpomínek z první světové války". O malíři Bohumilu Kubištovi, důstojníku dělostřelectva v Pulje, svědčí vzpomínka Vladimíra Lista z válečného období. Vlastní text z roku 1914 nazval Kubišta příznačně "O duchovní podstatě moderní doby". Z díla Emila Filly, aktivního v protirakouském odboji a v České maffii, vybíráme stať "Cesta tvořivosti" z let 1916-1917, z textů Václava Špály a Josefa Šímy dobové myšlenky o umění.

Připomeneme osud např. Emila Orliga, obrazového zpravodaje při jednání o míru brestlitevském v r. 1918, Antona Koliga, bitevního malíře fronty v Korutanech, malíře Grigorije Musatova a jeho ruskou válečnou anabázi, předčasně zemřelého malíře Jindřicha Pruchu (padl 1. září 1914 v Komarovu v Haliči), básníka a karikaturisty Františka Gellnera, který zmizel v září 1914 na haličské frontě, fotografa Josefa Sudka, který byl roku 1917 na italské frontě raněn a přišel o pravou ruku. Představíme několik méně známých válečných malířů rakouské armády (Rolf Werner, Ernst Behounek) a zmíníme československé legionáře, např. malíře Oskara Brázdu, exilového spolupracovníka Edvarda Beneše, spolu s ním internovaného 1916-1917 na Sardinii, nebo malíře Jindřicha Vlčka, který zaznamenal krajinu Transsibiřské magistrály.

V databázi abART (http://abart-full.artarchiv.cz) jsou založeny záznamy o mnohých osobnostech, které se zúčastnily první světové války na různých frontách – na ruské, italské a francouzské, ale také v Rumunsku (malíř Jan Bauch, fotograf Alois Schneeberger) či v Albánii (malíř František Foltýn, básník S. K. Neumann nebo Fráňa Šrámek). Válečné útrapy se dotkly nejen českých umělců, na frontě bojovali představitelé evropského kubismu, expresionismu, bauhausu, dadaismu (který vznikl v roce 1916 jako reakce na válečný chaos) - mj. George Braque, Ferdinand Léger, Laszlo Moholy-Nagy, Max Ernst, Maurice Vlaminck, Otto Dix, Oskar Kokoschka, před Verdunem zahynul v roce 1916 Franz Marc.

Večer je koncipován jako pásmo slova a obrazů, nikoli jako přednáška o dějinách umění za Velké války, ale spíše jako rozpadávající se mozaika či pomalu mizející freska.